Proč zanikli neandrtálci a „vyhrál“ Homo sapiens? Klíčem mohly být rozdílné sociální struktury

Neandrtálci měli velké mozky, vlastní jazyk a používali sofistikované nástroje. Byli chytří, měli estetické i umělecké vnímání, byli duchovně založeni – své mrtvé pohřbívali s úctou. V mnohém se moderním lidem vyrovnali a v mnohém je dokonce předčili. Proč tedy Neandrtálci vyhynuli, zatímco naši předci ovládli svět? Nové poznatky naznačují, že zásadní rozdíly nebyly v individuálních dovednostech, ale našich společnostech.

Před 250 000 lety neandrtálci ovládali Evropu a západní Asii. Homo sapiens tehdy ještě obýval jižní Afriku, ze které expandoval před asi 100 000 lety. Za dalších 60 000 let neandrtálci zcela zmizeli. Antropologové kdysi viděli neandrtálce jako tupé surovce. Nedávné archeologické nálezy však dokazují, že nejen inteligencí moderním lidem konkurovali.

Neandrtálci ovládli oheň dříve než moderní lidé. Byli to skvělí a vynalézaví lovci, kteří dokázali skolit velkou zvěř jako mamuty a nosorožce i malá zvířata jako králíky či ptáky. Sbírali rostliny, semena a měkkýše. Lov a hledání potravy vyžadovalo hluboké porozumění přírodě a umění přizpůsobivosti. Měli také smysl pro krásu; tvořili korálky a jeskynní malby. Kamenné kruhy nalezené v jeskyních mohly být neandrtálskými svatyněmi.

Pak je tu skutečnost, že Homo sapiens a neandrtálci spolu měli děti. Nebyli jsme tak odlišní. Ale s neandrtálci jsme se během tisíciletí setkali několikrát. Vždy se stejným výsledkem – neandrtálci zmizeli. Klíčem k pochopení se zdá být malá genetická rozmanitost neandrtálců. Vypadá to, že jejich skupiny byly mnohem menší, než bylo zvykem u moderních lidí. 

V roce 2022 byla získána DNA z kostí a zubů jedenácti neandrtálců z jeskyni v pohoří Altaj na Sibiři. Několik jedinců bylo spřízněno, ale všichni vykazovali velmi nízkou genetickou rozmanitost. Protože dědíme dvě sady chromozomů – po jedné od matky a otce – neseme také dvě kopie každého genu. Často máme dvě různé verze genu, např. gen pro modré oči můžete získat od své matky nebo hnědé oči od svého otce.

Nicméně altajští neandrtálci měli často pouze jednu verzi každého genu. Nízká diverzita naznačuje, že žili v malých skupinách – pravděpodobně v průměru jen 20 lidí. Neandrtálci byli robustní a svalnatí a těžší než my. Každý neandrtálec tedy potřeboval více potravy, což znamená, že úživnost jejich skupiny byla mnohem nižší. Navíc zřejmě jedli hlavně maso, ze kterého získali méně kalorií než lidé, kteří jedli měli pestrou stravu složenou z masa a více rostlin.

V malých populacích geny snadno zanikají. Pokud např. v desetičlenné skupině jeden z lovců nese gen pro kudrnaté vlasy, pak s jeho smrtí gen zaniká. Ale pokud v padesátičlenné skupině takový gen nese 5 lidí, je šance na zánik genu mnohem nižší. Malé skupiny tak postupem času rychle přicházejí o genetické variace.

Velké společnosti mají navíc další výhody. Větší skupiny – více nápadů, více mozků k řešení problémů. Lepší paměť pro uchování tradic a získané informace či dovednosti. Více lidí znamená více spojení. Podle Metcalfova zákona roste počet propojených lidí exponenciálně s velikostí sítě. Skupina o 20 členech má 190 možných spojení, zatímco 60 lidí má 1 770 možných spojení.

Prostřednictvím těchto spojení proudí informace: zprávy o lidech a pohybu zvířat; technologiích výroby nástrojů, ale také slova, písně a mýty. Navíc chování skupiny je čím dál rozmanitější a složitější. Propojené skupiny dovedou věci, které nezmůže samostatně žádný člověk. Lidé nejsou jedineční v tom, že mají velké mozky (ty mají i velryby a sloni) nebo v tom, že mají velké sociální skupiny (zebry či pakoně tvoří obrovská stáda). Naše jedinečnost spočívá v jejich kombinaci.

Je proto možné, že schopnost budovat velké sociální struktury poskytla Homo sapiens náskok před jinými druhy homininů. A možná proto zanikl jejich genom. I když ne tak docela – v každém z nás jsou až 4 procenta neandrtálské DNA.

Roman Němec

Zdroje: phys.org, theconversation.com, pnas.org

neandrtálské kamenné nástroje

Metcalfův zákon

model neandrtálské kostry - podsaditější těko a kratší končetiny proti Homo sapiens

mapa s rozsahem působiště neandrtálců

130 000 let stará lebka neandrtálské ženy z jeskyně Tabun na hoře Karmel v Izraeli