Zajímavý nález 
Prosba na všechny archeology navštěvující stránky LP
Kategorie: Nálezy detektory kovů a záchranné výzkumy v ČR a SR
Dobrý den všem archeologům a příznivcům těchto stránek. Obracím se na Vás s prosbou. Nesetkali jste se někdo z Vás s artefakty z obrazové přílohy tohoto článku? Pokud byste přeposlali tento dotaz i svým kolegům a kolegyním, kteří stránky LP navštíví jen příležitostně, byl bych Vám velice zavázán. V případě, že by někdo z Vás měl k tomuto nálezu jakékoliv informace, kontaktujte prosím paní archeoložku chrudimského muzea paní Mgr. Nikolu Janovskou _ janovska@muzeumcr.cz
Samozřejmě se s dotazem obracím i na samotné hledače. Pokud by v nálezu někdo něco poznal či se s něčím podobným setkal, připište nám to prosím do diskuse pod tento příspěvek.
Předem Všem děkuji za Váš čas, jakýkoliv názor či nasměrování ve snaze rozluštit záhadu tohoto olověného depotu.
S pozdravem Král Martin
Olověný depot zdvojených terčíků.
V pátek 18. 8. 2023 dopoledne jsem na poli zachytil slabý signál. S postupně odkopávanou vrstvou zeminy ale jeho síla rostla. Čtyřicet centimetrů a stále nic. Až při dalším zahloubení se objevil v hlíně jeden terčík. Že se jedná o terčík z olova, bylo hned jasné. První co mě napadlo, bylo textilní závaží či sudová plomba. Ale zadní strana není hladká a pak je tu ta půlmetrová hloubka. Už to mi nesedělo. Pomalu jsem vybíral další načechranou zeminu, ve které se objevil jeden dvojterčík – dva terčíky spojené můstkem, ze kterého na každou stranu vyčnívají dvě křidélka. V tomto případě jsem si vzpomněl na plomby, ale zase ani jedna strana není hladká pro vytlačení obrazového motivu a hlavně by jeden terčík měl mít trn a druhý kruhový otvor. Zase zamítám. Poté se objevuje další samostatný terčík, jeden zdvojený, který je přehnutý, a jedna hrouda, která se jevila jako slitek, ale jedná se o několik terčíků zabalených do olověného plechu. V tuto chvíli přestávám kopat a dočišťuji dno vykopané díry. Pomocí dohledávačky určuji, že v zemi je ještě jeden celek o průměru cca dvaceti centimetrů. Ze dna na mě hledí jeden dvojterčík a já stále přemýšlím. Pak mě napadne podobnost s brýlovitou sponou z doby bronzové. Ale toto je olovo, ne bronz. Volám do muzea, opatrně zahrabuji jádro depotu a končím. K vyzvednutí dochází o dva dny později. Samotné jádro depotu obsahuje zřejmě několik desítek těchto dvojterčíků zabalených do olověného plechu. Celková váha je okolo čtyř kilogramů a k samotnému rozebrání depotu zatím nedošlo. Podařilo se mi zajistit zkoušku XRF na složení kovu a jedná se o čisté olovo bez jakéhokoliv legujícího prvku cínu či antimonu. Velice zajímavý je i bezmála pěti procentní obsah vzácného iridia, které se vyskytuje v místech po dopadu většího meteoritu. To by mohlo hrát roli v případě zkoušky hmotnostní spektrometrie pro stanovení izotopu olova a dohledání jeho původu. V okolí depotu bylo sesbíráno přes jeden a čtvrt kila keramických střepů, z kovových nálezů stříbrný denár císaře Hadriana, laténský závěsek, fragment bronzového nánožníku či náramku, bronzový kroužek kosočtverečného průřezu a několik slitků.
Při pátrání jsem se dočetl, že v období stěhování národů se z olova připravovaly modely šperků, které byly použity pro výrobu odlévacích forem. Na jednom zahraničním webu jsem nalezl podobný artefakt z bronzu datovaný do 3. až 4. století a v jedné knížce jsem objevil náhodnou reliéfní shodu s nalezenými terčíky. Jedná se o reliéf válcovité nožky se středovým bodem a čtyřmi soustřednými kruhy oválné bronzové mísy datované do 1. století AD.
Každopádně se doposud nikdo z oslovených archeologů z východních Čech s něčím podobným nesetkal, ale nejčastějším tipem na časové zařazení je středověk.
Literatura a obrazová příloha:
Umělecké řemeslo v pravěku_Jan Filip
AD Unicum Antika_Stanislava Kučová a kolektiv
Článek je zařazen v kategoriích:
- Archiv článků > Archeologie a nálezy detektory > Nálezy detektory kovů a záchranné výzkumy v ČR a SR
Komentáře
Knoflík?
Hmm, tak to je super zajímavý. Dává smysl, že by něco takovýho existovalo a je zvláštní to takhle vidět poprvý.
Ty dna římskýho nádobí jsou soustružený a spíš souvisej s vedenim tepla. Tam bych spojitost nehledal.
To olovo bych řádil spíše do doby Římské nebo novější. Sleduji a těším se na rozluštění.
Zajímavé. Snad někdo pomůže.
Ano Dome, s tou nádobou to nemá nic společného. Jde tam čistě jen o tu reliéfní shodu. Nic víc. Co je ale jasný, je to, že k výrobě použili minimálně dvě formy, jelikož jeden uvolněný terčík má těch soustředných kruhů pět.
Třeba to chtěli pozlatit a prodat jako zlato .....je to těžký měkký, a technologií už znali.......tak třeba to bylo určeno k podvodu... 
. Ale vařím z vody....spíš mě to tak napadlo......
Jsem zvědavý, jestli tohle někdo věrohodně rozlouskne. Je to takový případ, jako "sudové" plomby :)
Projel jsem ty "sudovky" tady a nic takovýho nezahlíd. Je dost divný, že by to tu nikdy předtim nebylo.
Ta zadní strana je mi děsně povědomá a nemůži si vybavit, kde to vídam.
Zadní strana je povědomá, jelikož to známe s knoflů. To tady ale asi nebude ono :)
Zdravím fotka č 3 našel jsem pár grešliček pohromadě asi na jdnom metru 6 kusů a taky podobnej ,,terčíķ,, ale ten se mě rozoadl něco jako druhý kus zleva tak snad to pomůže ale asi ne.
radas: nejspíše jsi nalezl artefakt určovaný jako textilní závaží viz. koláž
https://ibb.co/bB8QPB3
Děkuju za informacu
Ahoj Wlady,
ten druhý odkaz mi nejde, ale předpokládám, že tam bude něco od Stuarta. To dohledám podle toho čísla.
Jsem s ním v kontaktu a také se po něčem díval, ale nedohledal. Tak mi poslal alespoň něco k těm plombám.
Musí to být opravdu moc moc fajn člověk a ty jeho stránky miluju.
http://www.bagseals.org/gallery/main.php?g2_itemId=3845
http://www.bagseals.org/gallery/main.php?g2_itemId=12178
Vzhledem k tomu, jak je to celé pomačkané a není tam snaha o zachování nějaké "hezké" podoby bych tipoval třeba nějaký typ ingotu použitelného pro další zpracování... na jednom zahraničním výzkumu máme nalezeno velké množství (stovky kusů) olověných ingotů ve formě tyčinek se zploštělým koncem a dírkou... jen takový nápad... vyskytuje se to tam v podobné formě od doby bronzové až do středověku...
pro Sandera: Děkuji za názor, ale domnívám se, že ingot ne. Na to je to moc fešné. S tím vyrytím negativu pro odlití si dal někdo práci hlavně s tím spojovacím můstkem s křidélky. Když vynechám to, že by to byl model pro zhotovení jednorázové formy, napadá mě, že to olovo dostal někdo do ruky, pro koho to byl do té doby neznámý materiál, který se mu dobře zpracovával. Vyrobil xx kusů, ale jako konečný výrobek či pro další zpracování do finálního výrobku to bylo moc moc měkké. Pak si s tím materiálem nevěděl rady k čemu ho použít, a tak to naskládal do středu onoho Pb plechu zabalil a zakopal, třeba protože ten materiál někde odcizil, nebo pro pozdější vyzvednutí. Pár verzí se dá vymyslet.
Domnívám se, že může jít o pozůstatek výroby pomůcky k tavbě okrasných věcí z bronzu. Pomůcka se obalila hlínou a při vypalování formy olovo vyteklo ven. Věci z nálezu mohly mít nějakou vadu pro kterou nebyly k výrobě formy vhodné, naházely se na hromadu, ale z nějakého důvodu už k jejich roztavení nedošlo. Archeologickou sondou kolem místa nálezu by se mohl s velkou pravděpodobností zjistit výskyt pece v blízkém okolí.
Tak mi se zpožděním odepsal pan Keith Lloyd, správce stránek, kde jsem nalezl tu bronzovou faléru a datací do 3. – 4. století. Bohužel žádnou analogii k ní nemá. Ji a několik dalších předmětů zakoupil kdysi dávno již s popisky a datací.
Mohu se zeptat?
Od jaké doby se od nás odlévá z olova?
Děkuji.
Zeptat se můžeš Kaparaso. Všeobecně historie olova je hodně, hodně stará a zajímavá. Malé pojednání o něm už má svou osnovu a sám jsem kulil oči. Tak jen malý nástřel. K jednomu z prvních setkání člověka s olověnou rudou dochází v ... . Samotné tavení a odlévání olova je doloženo v Mezopotámii na řece Tigris v období chassunské kultury v letech 6500 až 6000 B.C.. V rámci Evropy jsou nejstarší nálezy z olova v Anglii z pozdní doby bronzové a poté ze starší doby železné z pohřebiště Frögl na jihu Rakouska. A to je nádhera. Jezdci na koních, ptáček ... – viz obrázek.
https://ibb.co/LPG6W5B
Použití olova přímo u nás? Latén – do olověné destičky zkoušeli raznici na stříbrné mince s koníkem – oppidum Staré Hradisko cca 150 – 40 B.C.
Mockrát děkuji za odpověď.
quo_vadis: myslím že i u nás jsou bronzáci s malým podílem olova (šperky) Myslím že je uváděná hodnota do 3% podílů ve slitině.
pro Marka: Ano může se v tom období objevovat olovo v bronzu, ale v těchto případech se bude jednat s největší pravděpodobností o příměs v základní surovině, než že ho tam přidali úmyslně pro snížení teploty tavení a snadnější opracování (zdobení) bronzu. Tam si vlastnosti upravovali obsahem cínu. Můžu se plést, ale v tomto období jsem o tom nikde nečetl. S tím vylepšením, přidávat olovo do bronzu, přišli kluci v metalurgických dílnách na severu Itálie. Odtud se bronzové výrobky s obsahem olova šíří i do Čech. Proto se v laténských bronzových artefaktech objevuje olovo i s větším obsahem jelikož docházelo k recyklaci materiálu z dovezených výrobků. Na tom oppidu je to přímo výrobek. Destička z olova určená ke zkušební ražbě. Možná tam odlévali i mince z bronzového potinu, ten obsahuje olovo, stříbrný potin ne, ale o tom jsem se nikde nedočetl. V té Anglii to olovo používali k výrobě ukončení rukojetí bronzových mečů a vyráběli sekerky se schůdkem z olova. Otázkou je, zda je obalovali hlínou a vypalovali či je jen používali k obtisknutí do hlíny. Jsem pro to první. Tím vytlačováním se u nás také vyráběly formy, pro jehlice v MDB pomocí modelů vyřezaných ze dřeva či kosti.
Albert Einstein kdysi řekl : „Nejkrásnější věc, kterou můžeme objevit, je záhada.“
Ta naše už je rok neobjasněná a asi to ještě nějakou chvilku potrvá.
Chvalitebný den všem.
Tak zatím se bohužel nepodařilo nic zjistit. Zato depot už si balí kufry a připravuje se na cestu do laboratoře v Roztokách u Prahy. Co bude následovat, po prvotním zhodnocení v laboratoři, vám nepovím. Ne, že bych nechtěl, ale já to nevím. Jen vím, že mají plné ruce práce a minimálně do konce letošního roku se k němu asi nedostanou. No o to více budeme napnutí na výsledek rozboru depotu. Nedávno jsem četl článek, kdy bronzový poklad ukrytý v keramické nádobě díky čekačce na prozkoumání pomocí CT přístroje, ovlivněné covidovou pandemií, čekal na rozebrání čtyři roky.
Dočetl jsem se, že na Slovensku se o olovo hlouběji zajímal pan Jan Haruštiak. Na netu jsem dohledal Mgr. Jana Haruštiaka, u jedné firmy zajišťující archeologické práce, ale všechny kontakty jsou mrtvé. Proto bych chtěl znovu poprosit archeology, pokud by ho někdo znal osobně, jestli by ho nepoprosil o konzultaci, zda se s tímto nálezem třeba nesetkali na Slovensku.
Znovu všem, kteří věnují byť jen minutu v pátrání po rozluštění tohoto depotu, moc děkuji.
S pozdravem Král Martin
Fakt oceňuji že to nevzdáváš. Bohužel archeologa neznám ani podle jména. Snad se někdo ozve .)
Něco podobného sem dnes viděl v článku na wikipedii o římské Vindoboně https://en.m.wikipedia.org/wiki/Vindobona v odseku historie , třeba jste našli další podobný římský tábor viz článek https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-archeologove-v-brne-objevili-prikop-ktery-si-kolem-sveho-pochodoveho-tabora-postavili-rimane-40484749#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=9&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.